Bratrstvo Opilého Draka

Pláně zamrzlé krve

Po předlouhé a přenudné době míru se nejvelkohubější a nejvelkolepější a tak dále rada bratrstva, opět rozhodla vytáhnout do bitvy. Donucena probouzejícím se a stále protivnějším, žíznivým drakem, rada otevřela zrezivělá vrata svých zbrojnic a vyzbrojila své vojsko, toho času čítající neuvěřitelných pět bojovníků.

Cestou napříč pradávným královstvím Moravstánským, se k vojsku přidávala další zoufalá, šílená, zákeřná a jinak nepříjemná individua. Poté co jsme zjistili, že se povětšinou chystají obrátit zbraně proti nám a zmocnit se válečné kořisti, je bratrstvo vyslalo doplnit zásoby, s nadějí, že je cestou něco sežere. Zanedlouho se k nám přidal bratrský byrokrat, s hrůzou a panikou jeho vlastní, když zjistil, že jsme přitáhli nepřátelské vojsko, jal se chytat nejbližší povoz, který jej s jeho doprovodem dopraví na bojiště, které považoval za bezpečnější místo.

Na bojišti se bratrstvo setkalo se starými přáteli a ještě staršími nepřáteli, se kterými vždy s radostí zkřížilo zbraně. Bitva samotná probíhala skvěle a podle všech chaotických plánů skvělého generála Palce. Štítové řady držely pozice, lukostřelci zasypávali bojiště šípy a všichni bojovali seč jim síly stačily. Bitva byla velice vyrovnaná do doby, než nepřátelští čarodějové přivolali na pomoc Pána Zimu, díky čemuž trpaslíkům zmrzlo pivo.

V tom okamžiku zažehli trpasličí zuřivost, díky které ani spojenectví jejich armád nemělo šanci na úspěch. Nakonec, když byla bitva téměř vyhraná se prohnaní elfové, momentálně ve spojenectví s královstvím Caltern, v jehož řadách bojovali trpaslíci, zmocnili koruny a tím i vlády nad krvavými pláněmi. I přes tuto malou nepříjemnost Bratrstvo dosáhlo svého cíle a hluboko pod sněhem a zmrzlými nepřáteli, nalezlo část ztraceného dračího pokladu – prastaré dračí mince, jejichž část byla spravedlivě rozdělena mezi všechny bojovníky bratrstva.